Životem nevede jedna cesta správná,
a na jeho konci,
nečeká Tě výhra žádná.
Tak otevři své Srdce,
nech nadechnout své plíce,
dlouho se dívej na plamen svíce,
a děkuj za život více.
Dívej se po Kráse, ať jsi kde jsi.
Je v stínu duše i mezi lesy.
Jen očima vidět se nikdy nedá,
do otevřených srdcí sama si sedá.
Slyš srdcem, viď myslí, směj se hlavou,
nech starosti, ať si plavou.
Směj se, křič i breč,
dovol si cítit smrti meč,
jak o rameno se Ti opírá,
její ruka jej však ještě nesvírá.
Tak užívej času, který tady a teď máš,
dovol svému hlasu říkat,
co tak dobře znáš.
Buď tou, co Krásu ve všem hledá.
Buď ženou, co se nikdy jen tak nedá.
Buď, kým sama pro sebe chceš být,
životem nejde projít, a nikoho neranit.