Dlouho nebo teď?
Čas není ten kdo staví nám tu zeď.
To naše mysl, ztotožnění hledá,
drží se pevně a říká nám, že se nedá.
To v bezčasí klid rozpíná se,
pozorný ke každé malé kráse,
kterou když myšlenku času přijímáš,
v její hloubi vlastně nevnímáš.
Neříkám, že lehké je být TEĎ a TADY,
vzdát se všeho a nevědět si rady.
Někdy to takhle ale prostě je,
a pouhá naděje,
že čas nikam nespěje,
smaže Ti z mysli ty černé závěje.
A Tvé Srdce pak znovu se zachvěje.