Polykám sen za snem,
nevnímám kde to jsem.
Dlaně horké, žízeň,
v krku sucho,
hledám přízeň.
Polykám sebe sám,
už nehledám a nevnímám.
Tam, kde Poušť nohy boří,
tam, kde žár srdce hoří,
tam jsem já zůstala,
tam jsem já se schovala.
Už jen štír mě doprovází,
do míst, kde život schází.
Usínám, tmu na řasách,
nevnímám a nemám strach.
Poušť i štír se mnou teď stávaj,
Malý princ i had mi mávaj.